Cesta k textu na webu --> www.cssb.cz / O nás / Rady a Zajimavosti / Rady pro pečující / Podpora seniora trpící demenci

 

PODPORA SENIORA TRPÍCÍHO DEMENCÍ A JEHO RODINY

V posledních desetiletích se zvyšuje průměrný věk obyvatelstva. Jen ve druhé polovině 20. století vzrostl počet seniorů starších 65 let na dvojnásobek. Evropa je v současné době
nejstarším regionem světa. Prognóza předpovídá, že v roce 2050 bude v Evropě dvakrát
více seniorů starších 65 let než dětí ve věku do 15 let. Na základě údajů, které prezentuje
P. Smolík, je mezi obyvateli starších 65 let 5% lidí trpících některou z forem demence a u
osob starších 80 let stoupá jejich zastoupení ve společnosti na 25%.
Na půdě OSN je v současné době realizován program Aktivní stárnutí, který je založen na
změně postoje společnosti ke starým lidem. Vychází ze společenské podpory umožňující
starším lidem plně se zapojit do společenského života (pokračovat v ekonomické aktivitě,
později odcházet do důchodu, zapojit se do jiných společensky prospěšných činností jako
dobrovolnictví, pečovatelství, do kulturních aktivit apod.).
Stárnutí populace s sebou nese řadu otázek a výzev, na které je třeba reagovat. Jednou
z možností je vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích, ale také rodinných příslušníků
osob s demencí. Současný trend směřuje k podpoře člověka v jeho přirozeném prostředí, kde hrají nezastupitelnou úlohu právě rodinní příslušníci.
Chování člověka s demencí může nepřipraveného pracovníka či rodinného příslušníka
zaskočit nebo vyvést s rovnováhy. U lidí s demencí můžeme pozorovat zejména zhoršující se krátkodobou paměť, poruchy orientace a mnohdy zvyšující se počet agresivních reakcí, které mohou být následkem zhoršené schopnosti poradit si v neznámých situacích. Pomáhající mohou být osočováni, že jim vzali peníze nebo mohou za věci, které nemají reálný základ. Je velmi obtížné nereagovat na nařčení tohoto druhu osobně a vztahovačně. Jako velmi náročné vnímám situace, kdy např. rodič s demencí nepoznává své děti a chová se k nim hrubě. Člověk s demencí často také nepoznává svůj domov a odchází jinam s přesvědčením, že jde domů. Náročné mohou být také situace spojené s toaletou nebo hygienou, kdy jsou pomáhající za svoji péči častováni urážlivými poznámkami.
Podobných situací může být řada. Mohou být úsměvné, ale i trpké. Za těmito projevy je
důležité umět spatřovat člověka, který měl a stále má svoji důstojnost, a respektovat jeho
potřeby. Nepochybuji o tom, že právě dobrá průprava a další vzdělání mohou pomoci
ostatním pomáhajícím, aby dokázali být oporou i v této velmi náročné životní situaci.
U lidí trpících demencí je třeba využívat jejich zdrojů a schopností, využívat adekvátní
zdravotnické pomůcky, které jim usnadní sebeobsluhu a zvýší jejich bezpečnost v praktickém životě. Je žádoucí, aby člověk zůstal co nejdéle v přirozeném domácím prostředí a bylo mu vytvořeno zázemí, kde může v rámci svých možností a schopností žít a užívat si přítomnosti ostatních.

Rodina, která se stará o seniora trpícího demencí, potřebuje podporu, aby mohla tak náročný úkol zvládnout bez negativních následků. Pomocí může být např. možnost dalšího vzdělávání, které pomůže porozumět různým, někdy těžko pochopitelným projevům člověka s demencí.
Podstatnou úlohu zde hraje konkrétní praktická pomoc odborníků v pomáhajících profesích.
Konkrétně se může jednat o předvedení různých pomůcek (zvedáky do vany, hygienické
pomůcky, hlásiče hladiny vody, pojistky sporáku apod.). Velmi užitečné je vědět, kde a na
koho se mohu obrátit v nouzi.
V současné době se začínají v ČR rozvíjet svépomocné skupiny, kde se setkávají lidé
s podobnými problémy. Tyto skupiny poskytují podporu, pochopení, praktickou výpomoc, ale také informace a zkušenosti. Jejich rozvoj je třeba podporovat.
V situaci, kdy se starší člověk přestává orientovat v realitě, zhoršuje se mu zejména
krátkodobá paměť, nepoznává své věci či známé tváře, je třeba začít konat a vytvořit
aktivizační program. Pokud má být naše podpora efektivní, potřebujeme ji postavit na solidní znalosti biografie daného člověka.
Patří sem:
· znalosti týkající se průběhu života, významných životních událostí (svatba, narození
dětí, úmrtí partnera/ky apod.)
· oblíbené a neoblíbené činností
· preference
· současný zdravotní stav
· zájmy a koníčky
· zaměstnání
· s jakými nástroji člověk rád pracoval
Nedostatek znalostí ze života daného člověka nám neumožní vytvořit dobrý aktivizační
program a využít zdroje, které má uživatel k dispozici, přestože si jich momentálně nemusí
být vědom.
V současné době existují metody práce, které se dají využít při zjišťování informací o daném uživateli, který trpí demencí. Dá se doporučit metoda reminiscence, kdy se snažíme s daným člověkem komunikovat prostřednictvím věcí, kterými se obklopuje. Může se jednat o fotografie, oblečení, pomůcky do kuchyně apod. Jde o nenásilnou formu získání informací, která se dá využít také u seniorů v počátečních stádiích demence.
V zahraničí se stala populární metoda N. Feilové validace, jejímž cílem je podpora
zachovaných schopností uživatele při zachování respektu k jeho jedinečnosti a vnitřnímu
světu. Mezi další cíle patří např. zpomalení průběhu nemoci, pomoc při řešení konfliktů
z minulosti, zlepšování verbální a neverbální komunikace.


Každý starší člověk projevuje tři základní lidské potřeby:
· cítit jistotu a lásku
· být potřebný a produktivní
· vyjadřovat svoje pocity a být vyslechnut.

Zmíněné potřeby však není schopen vyjádřit bezprostředně a vrací se do minulosti
(např. chce, aby přišla matka a pohladila ho).
Příklady:
A/ Muž přijde do místnosti, venku je léto, svítí slunce, a on tvrdí, že přijel s koňmi na
saních. Venku je prý mráz až praští a rád by se v místnosti ohřál a dal si čaj.
B/ Devadesátiletá žena přichází do místnosti a úpěnlivě hledá svoji dceru, která je ještě
malá. Tvrdí, že má dcera tři roky.

V obou případech bychom mohli reagovat na nereálný podklad vyprávěného příběhu, což by pravděpodobně mělo za následek pocit nepochopení, stupňující se frustraci a narůstající agresivitu. Zaškolený člověk se naopak učí soustředit na emoční projev. V prvním případě je možné vnímat obavu a chlad, který je někde venku, ve druhém případě spíše strach o dceru, která se ztratila. Reagujeme-li v podobných situacích s pochopením a empatií, podaří se nám s velkou pravděpodobností druhého člověka vyslechnout, což povede k jeho uklidnění a po nějakém čase může dojít ke kontaktu s realitou. Muž se např. cítí sám mezi cizími lidmi, ženě je smutno po dceři, která bydlí daleko a dlouho ji neviděla.
Jako velmi inspirativní lze doporučit při navazování kontaktu s daným člověkem a komunikaci s ním koncept bazální stimulace, kde je podporován:
· rozvoj vlastní identity
· umožnění vnímání okolního světa
· navázání komunikace s okolím
· orientace v prostoru a čase
· lokomoční schopnosti
· zlepšení funkce organismu
· vnímání vlastního těla
Jeho propagátorka u nás, K. Friedlová, uvádí, že bazální stimulace se soustřeďuje na oblasti podpory vnímání, komunikace a mobilizace zachovalých schopností uživatele. Základním principem konceptu je zprostředkovat člověku vjemy ze svého těla a stimulací vnímání organismu mu umožnit lépe vnímat okolní svět a následně s ním navázat komunikaci.

Základními prvky konceptu jsou pohyb, komunikace a vnímání a jejich úzké propojení.
Na klienta je pohlíženo jako na partnera a jsou respektovány jeho zachovalé schopnosti
v oblasti vnímání, lokomoce a komunikace.
Lidí trpících demencí v naší společnosti přibývá, což bychom neměli přecházet bez povšimnutí. Pro poskytovatele sociálních služeb, ale také pro rodiny seniorů trpících demencí
je důležité, aby byli připraveni rozumět projevům člověka s demencí a jeho potřebám. Jde
o nelehký úkol, na který je třeba se dobře připravit. V současné době existují metody, jak
navázat kontakt s člověkem, který má potíže v oblasti vyjadřování a jeví známky dezorientace. Uvedl jsem reminiscenci, validaci a koncept bazální stimulace, které nabízejí
řadu podnětů a možností, jak s daným člověkem pracovat.
Za velmi důležitou považuji znalost biografie daného člověka, spolupráce s rodinnými
příslušníky a v neposlední řadě existenci svépomocných skupin, které vytvářejí prostor pro
vzájemné sdílení, výměnu informací a podporu.
Je dobře, že existují možnosti, které si můžeme osvojit formou dalšího vzdělávání, ale byly by málo platné bez zájmu konkrétních jedinců a jejich lidského nasazení pro dobrou věc.